Umělecká díla Ester Nemjó (*1992) jsou založena na organické vizualitě. Zachycují rozličné
podoby rostlin, proplétání jejich těl, listů, květů i plodů. Příroda je vždy výchozím bodem,
počátkem, od kterého se odvíjí množství příběhů a témat, které už s ní však nutně nemusí
souviset tak přímo a otevírají řadu otázek o lidech a jejich propojení s dalšími tvory i
organismy, s životem v širším smyslu slova.
Další výraznou opakující se linií je pak mateřství a v jistém smyslu i erotika a tělesnost.
Rostlinný růst, květ v květu, jedna rostlina plodící další, jež pak rozkvétá a vzniká plod.
Symetrie, která je lehce narušována – paralela s lidským tělem i lidským životem. Ester je
maminkou dvou dětí. Reflexe mateřství je s jejím dílem neodmyslitelně spjata. Zejména
v roce 2022 a 2023 se v jejích obrazech a grafikách objevovalo tvarosloví ženských
pohlavních orgánů, lehce skryté za kresebnou symetrii hmyzího světa, obranný či k páření
stvořený „dekor“ křídel a těl můr nebo za erotickou vizualitu některých květů. Ester Nemjó tak
vytváří dojem, jako by nám příroda prostřednictvím jejích děl odhalovala tajemství vzniku
nového života a vypovídá o síle mateřské zkušenosti i o tom, jak jsme skrze ni jako druh
propojeni s mnoha dalšími světy, které jsou společně s tím naším přítomné na jedné planetě.
Přestože je občas nedokážeme nebo zapomínáme vnímat.
Portfiolio